- Radim Polášek --- 26. 2. 2004
Re: Včelařské vrby
Řízky vrb 10 - 20 cm. Až rozmrzne půda, zapíchat na zahradě do země cca 15 cm od sebe tak, aby vyčníval jen vrchní pupen. Při mrazu pod -5 st C něčím zakrýt. Přes léto zalévat a odstraňovat plevel. Za rok vyrostou tak do jednoho metru, pak je čas je zasadit na trvalé stanoviště. Raději na podzim, přes zimu lépe zakoření a v létě potom lépe rostou. Pokud je tam hodně zvěře, tak raději na jaře.
Trvalé stanoviště. Musí být nezastíněné, na zastíněných místech nejspíš nepokvetou. Většina dobře roste na suchých stanovištích podobně jako vrba jíva, ale některé vyžadují vlhké, na suchých nebudou moc prosperovat. Velikost těchto vrb je od dvou-třímetrových keřů s úzkou korunou do 15 metrových stromů, podle toho se musí zvolit spon výsadby. Růst těchto vrb je obvykle jako kříženců bouřlivější než čistých druhů, ale některé klony jsou zřejmě citlivé na dřevokazné škůdce, dost často jim usychají větve v korunách. Já mám doma klon S021, ta je zrovna hůře kořenící ( řízky v zemi se musí více zalévat), má vzrůst jako strom do výšky cca 15 metrů a roste v pohodě v suché půdě. Vypadá jako vrba. Pak mám další tři klony bohužel nevím, který je který. Jeden vypadá a má listy jako úzký jívový keř cca třímetrový. Další vypadá a má listy jako široký jívový keř cca 6 m vysoký a třetí vypadá jako běžná rozložitá vrba, má listy jako vrba a je vysoký tak cca 8 metrů.
Kde vrby sehnat. Měly by jít sehnat v tom ZO Vlachovo Březí, dále by je měl pěstovat nějaký výzkumný lesnický ústav někde na Jižní Moravě, snad Uherský Brod, kdysi to tady někdo psal do diskuze, ale teď jsem to nenašel. Vrby a topoly taky pěstují ve výzkumném ústavu v Praze Průhonicích, sice pro výrobu biomasy, ale určitě by se mezi nimi našlo něco pro včelaře. A nakonec by se mohly sehnat v okolí. Kdysi, jak jsem ty vrby sehnal, jsem je chtěl rozsadit v lese okolo stanovišť. Nyní si myslím, protože se tyto vrby jakožto samosprašné mohou nekontrolovaně křížit s místními vrbami a jívami, že na lesních stanovištích bude spíše vhodnější použít původní jívy a vrby nalezené v okolí. U jív je to trochu problém, ty se musí rozmnožovat ze semene a případně roubovat. Vrby umí zakořenit ve vodě. Zjistil jsem, že kvetoucí vrby, pokud se po odkvětu jehněd nechají ještě cca 2-3 týdny ve vodě, velice často zakoření. Stačí tedy na vycházce v březnu a v dubnu nalámat ty vrby, na které hojně létají včely a nechat je ve váze na slunci u okna. Větvičky, které zakoření, začnou vyhánět výhonky a listy, ostatní zaschnou. Větvičky s kořeny je pak třeba opatrně zasadit do kelímku s hlínou a tak v polovině května, kdy už nehrozí mrazy, je přesadit do volné půdy na zahradu. Až vyrostou do tak metrové výše, přesadit na trvalé stanoviště. Další možnost je postup, který jsem prováděl kdysi předtím. V březnu a v dubnu, kdy vrby kvetly, jsem v porostu vrb ty správné označoval kapesníkem, nebo papírem apod a pak jsem porost vyfotografoval. Další rok v lednu, kdy se mají řízky vrb řezat, jsem podle těch fotek nařezal řízky těch správných vrb.
R. Polášek.
----- Original Message ----- From: "Vaclav" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, February 24, 2004 9:04 PM Subject: Včelařské vrby
> Získal jsem řízky klonů včelařských vrb.( S-010, 012, 021, 080, 173, 177, > 181, 393, 395, 508 ). Řízky jsou 10 až 20 cm dlouhé vždy s několika očky. > Zatím je mám uložené v chladném a vlhkém prostředí. Může mě někdo poradit > metody pro jejich zdárné pěstění např. s ohledem na stanoviště? Hlavně > nevím jaká je nejvhodnější doba na výsadbu. Předpokládám, že vše mnou > uvedené klony vrb jsou kořenící a nemusí se tím pádem roubovat na již > rostoucí běžné vrby. Za radu předem děkuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 5288
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |